Jak škodí dezinfekční prostředky.

Sinice na přehradě
Proč (ne)používat "chlorové čističe", aneb čistota půl zdraví a špína ta druhá polovina.

Masivní propaganda nám už nějaký ten rok tvrdí, že bakterie a viry jsou nebezpečné, že bychom se jim měli bránit a tudíž používat v domácnosti antibakteriální přípravky.
Jistě každý z nás zná nějaké prostředky, které hlásají, že zabijí 99.9% bakterií.
Zcela upřímně se divím komukoliv, kdo tyto prostředky vědomě kupuje z důvodu domácí čistoty.
Osobně bych nákup prostředků se sloučeninami chloru doporučil teroristickým jednotkám, ale rozhodně ne lidem, kteří chtějí mít doma „čisto“.

V čem je problém:
1. Sloučeniny chloru – nedávná evropská studie ukázala, že chlornan sodný a organické chemikálie (například tenzidy, parfémující látky) obsažené v různých čisticích prostředcích pro domácnost spolu mohou reagovat za vzniku chlorovaných těkavých organických sloučenin (VOC). Tyto chlorované sloučeniny se uvolňují během čištění, některé z nich jsou toxické a pravděpodobně jsou pro člověka karcinogenní.

2. Přímé poškození tkání při kontaktu - pocit slizkosti látek se sloučeninami chloru na kůži(mezi prsty) je způsoben odmašťováním a zmýdelňováním kožních tuků. To posléze vede k poškození exponované sliznice, u pokožky např. k porušení obranyschopnosti (zničení přirozené kožní mikroflory). Toto poškození otevírá dveře mikroorganismům, které mohou být potenciálně patogenní. Ironie.

3. I další důvod je prozaický a zároveň paradoxní. Reklama na nás hlásá, že ten který prostředek zabíjí 99.9% známých bakterií. Umocňuje to obrázky malých dětiček, které mohou být těmito bakteriemi v ohrožení.
Zní to logicky? Ano!
Působí to na naše ochranitelské emoce? Ano, jistě. Je to však nutné? Před jakými nebezpečnými bakteriemi nás mají tyto prostředky chránit? A opravdu to dovedou tak důsledně, jak hlásá reklama? A jsou vlastně ty bakterie pro nás nebezpečné? Nemají i nějaký pozitivní vliv?

Pravdou stejně hustou jako právě koupený gel do vašeho wc s obsahem chlornanu sodného je fakt, že prostředky s chlornanem sodným skutečně při kontaktu zabijí skoro všechny bakterie ve vaší toaletě. Nicméně otázkou zůstává, zdali touto eliminací nezpůsobíme více škody,než užitku. Přeživší bakterie se pochoopitelně ve vhodném prostředí toaletní místy začnou čile množit za velmi krátkou dobu. A tak je tento proces dezinfekce záchodových mís je nejen neefektivní, ale také možná i kontraproduktivní, protože umožňuje růst supersilných bakteriálních kmenů, které mohou být skutečně nebezpečné.

O tom nás přesvědčují „nemocniční“ infekce „superodolných“ bakteriálních kmenů(MRSA), přežívajících právě díky "přečištěnému" prostředí nemocnic, díky nimž zemře ročně tisíce lidí, a na které nejsou účinná žádná známá antibiotika. Tyto kmeny vznikají jednoduše: čím více používáme prostředky antibakteriálníhoo působení, tím více trénujeme bakterie, které přežijí. Ty získávají rezistenci a kódují ji do svých genů, které předávají dál. A tak vznikají bakterie odolné všem známým antibiotikům a chemoterapeutikům.
Švédsko si za poslední desetiletí zcela změnilo přístup k dezinfekci nemocničního prostředí, řekněme liberálnějším směrem. Prostě dovolili přežít i určitému množství jiných druhů bakterií, které nejsou tak nebezpečné jako „superodolné“ kmeny. Snížili tím míru infekcí zlatého stafylokoka na nepatrné 0.4 procenta případů oproti 30%-nímu průměru jiných států.


A úplně stejné je to v naší záchodové míse – je tam více obyvatel, kteří žijí ve vzájemné symbióze.
Prostě se udržují navzájem na uzdě. Nemá být tudíž naší nutnou potřebou všechny likvidovat.
Narušíme-li tuto rovnováhu tím, že záchodovou místu dezinfikujeme, vnášíme do této symbiózy disharmonický proces a umožňujeme přežít jednomu dominantnímu bakteriálnímu kmeni, který nemá na chvíli své přirozené nepřátele. Tím může lépe bujet, šířit se a potenciálně vyvolat infekci.

Udržet „čistotu“, aniž bychom slevili ze svých zvyklostí a zachovali si vizuálně i čichově příjemná místa, lze vcelku jednoduchým způsobem, prostředků s obsahem kyseliny citronové nebo mléčné, které mají dle výše koncentrace v gelu i dezinfekční účinky. Fungují také jako dekalcifikátory – odstraňují vápenaté usazeniny z vody. Sníží podíl bakterií, ale nevyhubí je zcela.
To je ona pomyslná druhá polovina zdraví.

Ať se nám to líbí nebo nelíbí, tak v domácnosti sdílíme mikrobiální floru spolu s ostatními členy domácnosti. A tak je to v pořádku – náš imunitní systém potřebuje být neustále trénován.
Není tudíž v našem zájmu žít ve sterilním prostředí. Neberme práci imunitnímu systému. Jen tak si udržíme zdraví.
V boji s bakteriemi v naší domácnosti je také nutno dodat, že toaleta běžné domácnosti(tedy jakž tak vizuálně čistá) není zdrojem největšího bakteriálního reje. Tím je obvykle houbička na nádobí.

Posledním, neméně důležitým důvodem proč nepoužívat prostředky s chlorem a jeho sloučeninami je i vliv na vodní plochy. To, co se odehrává v malém v naší toaletě se posléze odehrává v řekách a dále pak v mořích. Chlor a jehoo sloučeniny jsou toxické(někteeré již ve velmi nízké koncentraci) pro mnoho živých organismů – nejen pro nás a bakterie, ale pro většinu vodních organismů. To, o čem jsme psali v článku o sinicích je v malém to, co se minulý rok odehrávalo na obrovské oblasti Baltského moře, kdy voda „rozkvetla“ a zamořila tím zdroj života pro mnoho organismů, které ji potřebují.
Kdo myslíte, že za to může?
Ano, my.
Nepranýřujme se však za to – můžeme to ovlivnit – každým denním rozhodnutím, že nebudeme používat prací prostředky a aviváže s obsahem fosfátů a fosfonátů, stejně jako prostředky s obsahem chloru na WC, které do mikrobiální sféry řek, jezer a moří přináší toxicitu a tím smrt vodních živočichů i vody jako zdroje života. Používejme koncentrované tekuté bezfosfátové prací prostředky a aviváže, které mají vysokou účinnost a minimální dopad na dar života – vodu. Nechme životu v řekách vlastní pravidla a používejme prostředky na toalety s vysokou rozložitelností ve volné přírodě.

Článek vložen 29. Říjen 2011 |


Nákupní košík Váš nákupní košík
je prázdný.